Lenka Komárková

Mechové mládí

Kreativitu testovala již od mala stavěním mechových koberečků mezi kmeny, domů na stromě až po bunkry, později lepením složitějších modelů z časopisu ABC. Pokračovalo to návrhem nábytku do sdíleného pokoje se sestrou, aby se v pubertě navzájem nepovraždily a mohly obě spokojeně dýchat. Na gymnáziu se nejvíce vyžívala v matematice a deskripci, odpoledne v zušce objevovala krásy estetiky a po večerech šila šaty na maturiťák.

Autocad jako tužka

Na ČVUT Lenka ovládla další kreativní nástroje jako např. Autocad, který je dnes její tužkou. Ve Sketchupu ověřuje své ideje a ve Photoshopu je dotváří k dokonalosti. Jelikož je v praxi teprve rok, na zhmotnění mnoha svých nápadů teprve čeká, architektura je totiž běh na dlouhou trať. Urbanismus o to víc, ten je jí z celé architektury nejbližší. Fascinuje ji komplexnost vazeb a organičnost v jeho logice, život sám. Čím je úloha zelenější, tím víc ji baví.

Relax i u šicího stroje

Zpět z digitálních vizí a návrhů se nejraději zpřítomňuje fyzickými aktivitami. Jít se vyběhat do přírody. Na hodině contemporary tance, na koncertě nebo v klubu. Nebo naopak když jí pod rukama vznikne u šicího stroje pěkný batoh či sukně.