Radobýl

Studie Radobýl

České středohoří nevystihuje nic tak dobře jako kužely vyhaslých sopek rozeseté po krajině, kam až oko dohlédne. Aby se ale trojice podobných útvarů vyskytla přímo uprostřed Litoměřic? Za tím musí být něco víc.

Sloupcová odlučnost čediče, princip povrchové těžby a následného zarůstání lomů zelení jsou jevy, které doslova tvarují celý návrh domu od hmotového uspořádání až po drobné detaily v interiérech. Vycházíme z jednoho obřího kamenného bloku, který formujeme odebíráním, principem, kterým právě kamenolom časem dosáhne svého vzhledu. Polygony třech čtyřpodlažních bytových domů jsou odtěženy terasovitým způsobem, který přivádí do každého bytu dostatek světla, současně ale zabraňuje přímým výhledům do protilehlých oken. Hmoty jsou členěny tak, aby netvořily spojitou vizuální bariéru. Jednotlivé fasády nalézají působivé výhledy na okolní kopce. Natočení fasád do ulice naopak respektuje stavební čáru a dotváří nároží.

Nedaleké dominantě, vrchu Radobýl, chybí kvůli těžbě kus své masy. Podobným principem jsou do hmot jednotlivých domů vyhloubeny štoly, dutiny a nepravidelné výkusy, ze kterých se stanou terasy, lodžie, chodby či jádra se schodištěm a výtahy. Přestože kostra a hmota domu je anorganická, nepotrvá dlouho, než se jí ujme živá příroda a celý lom proroste divoká flóra. Stromy vyrostou ze dna lomu, pestrá směsice bylin se uchytí i na jednotlivých terasách, zazelenají se větrem ošlehané stěny i samotná střecha.

Polygonální kamenné dlažby i obklady a sloupcovitě strukturované povrchy společných prostorů napovídají, že jsme se ocitli v hlubinné části lomu. V části, kde je občas nutné použít nerezovou síťovinu na zabezpečení schodišť nebo chytře zkombinovat umělé a přirozené světlo přicházející odněkud shora.

V posledním podlaží se dostáváme do bohatě prosvětleného penthouse, kde hlavní roli hraje okouzlující výhled z teras se zastínitelnými pergolami. Výhled jednak na vrcholky Středohoří, ale také do zelené zahrady vyplňující nádvoří mezi domy.