V polovině dispozice zůstala zachována stará oškrábaná výmalba. Drobné praskliny dodávají stěnám opravdovost, dokreslují prostor jako umělecké dílo. Na malbách přibyly jen lineární značky od elektrikáře pro osazení vypínačů, poznámky dělníků a tzv. „vagris“, vodorovná linie ve výšce 1m usnadňující přesné osazení všech vrstev rekonstrukce.

Vestavěná patra z ocelových „íček“ zvětšují využitelnou plochu. Zábradlí je vypletené nerezovými lanky, každý pokoj v odlišném dekoru odkazující se na secesní zábradlí činžovního domu. Spací kout byl vyštukován bez výmalby, hlazení omítky od řemeslníků se propisuje skrze průsvitný matný lak.

Prostor zdobí původní štukatury, špaletová okna, dubové parkety či očištěné kazetové dveře rozříznuté nad 3. pantem, aby se vešly pod spací patro. Hlavní osvětlení zajišťuje svislý svazek zářivek připomínající lucernu. Svary, škrábance a viditelné tahy štětcem jsou v celém bytě vítány.